Příroda po miliony let neúnavně udržuje, podporuje a hodnotí život na Zemi. Všechny věci, živé i neživé, jsou kombinací pěti základních prvků (Pančabhóta), a sice: prostoru (Akaasha), vzduchu (Vaayu), tepla neboli ohně (Teja nebo Agni), vody (Jal) a země (Prudvi). Způsob, jakým příroda zajistila harmonii a vzájemnou závislost mezi všemi formami života na povrchu země, pod vodou a na obloze, je nekonečným zdrojem tajemství a inspirace.
Ájurvéda – věda o dlouhém životě, je nejdelší nepřerušenou zdravotní tradicí a uceleným systémem medicíny a léčení (včetně chirurgie) založeným na přírodě. Existuje obrovský rozsah a hloubka znalostí týkajících se využívání přírodních zdrojů. Slovo ájurvéda se skládá z ájú a véda; ájú znamená život, který je správným spojením těla, mysli, smyslových orgánů a duše, a véda znamená vědění. Ájurvéda má holistický přístup k nemocem (vikruthi), které vznikají, když se původní forma (prákriti) setká se změnou na psychologické nebo fyziologické úrovni. Na rozdíl od analytického přístupu moderní medicíny, která zkoumá pouze Vikruthi, ájurvédská léčba klade důraz na zkoumání také Prakriti pacienta.
Pro regulaci zdraví v živém těle ájurvéda rozdělila pančabhótu na tridoši, tj. vátu, pittu a kaphu. V nemocném stavu se dóši projevují svými specifickými příznaky, které označují ztrátu přirozeného rytmu nebo špatné fungování. Cílem léčby všech nemocí je udržet dóši v rovnováze, tj. vrátit je do jejich přirozeného rytmu. Toho se dosahuje používáním ájurvédských léků, které se vyrábějí rozsáhlými postupy předepsanými ve starých textech. Vyrábějí se ze široké škály částí rostlin, jako jsou stonky, kůra, kořeny, listy, květy, plody, semena, cibule, pryskyřice, oddenky z rostlin, které jsou dostupné v přírodě kolem nás.
Indové měli od nepaměti neuvěřitelné znalosti o fytoléčbě, poháněné zřejmě obrovskou vášní pro studium. Nejstarší popis léčivých rostlin a jejich využití najdeme v Rig Vedě – nejstarším písmu na světě. Pravděpodobně žádná jiná léčitelská kultura na světě nemá tak rozsáhlé, podrobné a hluboké znalosti o léčivé hodnotě rostlin. Většina léčebných systémů včetně řeckého a římského si z ájurvédy volně vypůjčovala. Celý svět si nyní uvědomil, že indické léčivé přípravky jsou díky své přírodní povaze nejen neškodné, vitální, posilující a životodárné, ale že jsou na dosah obyčejnému člověku.